|
|
Humorální rejekce po transplantaci ledviny a vyšetřování protilátek proti HLA a non-HLA antigenům.
Valhová, Šárka ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Mrázek, František (oponent)
Transplantace ledviny představuje nejlepší způsob léčby pacientů s terminálním ledvinným selháním, je spojena s delším přežitím nemocných a lepší kvalitou života než dlouhodobá dialýza. Současně však s sebou nese imunologická rizika vedoucí k odhojení štěpu. U pacientů po transplantaci orgánu je závažnou imunologickou komplikací humorální rejekce, která je nejčastěji spojena s výskytem protilátek specifických proti HLA antigenům, obzvláště proti neshodným HLA antigenům dárce orgánu. Protilátky mohou mít v některých případech specificitu proti antigenům exprimovaným na endoteliálních buňkách, ne na lymfocytech, například proti MICA, MICB, ICAM a zatím neidentifikovaným tkáňově specifickým antigenům. Humorální rejekce má výrazně horší prognózu pro transplantovanou ledvinu než celulární rejekce, a proto její včasná diagnostika má značný význam pro následnou volbu adekvátní léčby. Diagnostika humorální rejekce je založena jednak na bioptickém průkazu C4d depozitů v kapilárách transplantovaných ledvin a současně na laboratorním nálezu protilátek proti neshodným antigenům dárce (donor specifické protilátky, DSA). Cílem naší retrospektivní studie bylo přispět ke zlepšení diagnostiky akutní a chronické humorální rejekce u pacientů po transplantaci ledviny. Dále porovnat diagnostické hodnoty odlišných metodik pro...
|
|
|
HLA neshody u pacientů po opakované transplantaci ledviny a incidence akutní buněčné a protilátkami zprostředkované rejekce.
Karasová, Alexandra ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Ambrůzová, Zuzana (oponent)
Transplantace ledviny je nejvhodnější léčbou konečného stadia selhání ledvin. Riziko selhání štěpu je obecně vyšší u retransplantovaných pacientů než u prvně transplantovaných pacientů, a to z důvodů imunologických i neimunologických. Důležitým rizikovým faktorem rejekce transplantátu u retransplantovaných pacientů je jejich senzibilizace, tzn. přítomnost protilátek namířených proti HLA antigenů předchozího dárce/dárců. Z tohoto důvodu projekt s názvem Zakázané (neakceptovatelné) antigeny byl spuštěn v IKEM v letech 2011-2013. Cílem bylo snížit výskyt akutní celulární a protilátkami zprostředkované rejekce u retransplantovaných pacientů. Zakázané antigeny byly definovány jako neshodné HLA antigeny předchozích dárcům ledviny, proti kterým pacient čekající na retransplantaci vytváří protilátky. Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit, zdali byl výskyt rejekce nižší u pacientů se zakázanými antigeny ve srovnání s kontrolní skupinou, kde zakázané antigeny definovány nebyly. Do studie bylo zahrnuto 234 pacientů (162 mužů a 72 žen). Většina z nich produkovala protilátky (90,2%) a zakázané antigeny byly stanoveny u 71,4% pacientů. V kontrolní skupině 267 pacientů čekajících na první transplantaci byla produkce protilátek významně nižší (26,6%). 50 pacientů se stanovenými zakázanými antigeny podstoupilo...
|
|
|
Role B buněk v transplantačních reakcích
Brožová, Jitka ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent)
Hlavním problémem při transplantaci ledvin je vývoj celulární a protilátkami zprostředkované (humorální) rejekce. Za poslední desetiletí, díky zlepšení účinnosti imunosupresivních léků, došlo ke zlepšení prognózy na přežití transplantovaných orgánů. Nicméně, humorální rejekce stále zůstává velmi závažným problémem u rizikových pacientů, protože může trvale poškodit štěp. Vzhledem k tomu je nutné již před transplantací rozdělit pacienty s vysokým a nízkým rizikem vzniku protilátkami-zprostředkované rejekce. Současná imunogenetická vyšetření před transplantací zahrnuje, kromě HLA typizace, detekci panel-reaktivních protilátek pacienta. Avšak ta neposkytuje informaci o B buňkách, které se účastní humorální odpovědi příjemce ledviny. Z toho důvodu se předložená diplomová práce zabývá analýzou B buněčné reaktivity a její regulace u transplantovaných pacientů. V této retrospektivní analýze jsme zkoumali hladiny faktoru regulující funkci B lymfocytů (BAFF). Z dosud publikovaných prací vyplývá, že BAFF by mohl sloužit jako marker humorální rejekce. Dále jsme se zaměřili na B lymfocyty a jejich schopnost produkovat protilátky pomocí metody IgG ELISpot (Enzyme-linked immunosorbent spot). V literatuře se uvádí, že IgG ELISpot by mohla predikovat produkci protilátek a tudíž predikovat riziko vývoje humorální...
|
|
|
HLA neshody u pacientů po opakované transplantaci ledviny a incidence akutní buněčné a protilátkami zprostředkované rejekce.
Karasová, Alexandra ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Ambrůzová, Zuzana (oponent)
Transplantace ledviny je nejvhodnější léčbou konečného stadia selhání ledvin. Riziko selhání štěpu je obecně vyšší u retransplantovaných pacientů než u prvně transplantovaných pacientů, a to z důvodů imunologických i neimunologických. Důležitým rizikovým faktorem rejekce transplantátu u retransplantovaných pacientů je jejich senzibilizace, tzn. přítomnost protilátek namířených proti HLA antigenů předchozího dárce/dárců. Z tohoto důvodu projekt s názvem Zakázané (neakceptovatelné) antigeny byl spuštěn v IKEM v letech 2011-2013. Cílem bylo snížit výskyt akutní celulární a protilátkami zprostředkované rejekce u retransplantovaných pacientů. Zakázané antigeny byly definovány jako neshodné HLA antigeny předchozích dárcům ledviny, proti kterým pacient čekající na retransplantaci vytváří protilátky. Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit, zdali byl výskyt rejekce nižší u pacientů se zakázanými antigeny ve srovnání s kontrolní skupinou, kde zakázané antigeny definovány nebyly. Do studie bylo zahrnuto 234 pacientů (162 mužů a 72 žen). Většina z nich produkovala protilátky (90,2%) a zakázané antigeny byly stanoveny u 71,4% pacientů. V kontrolní skupině 267 pacientů čekajících na první transplantaci byla produkce protilátek významně nižší (26,6%). 50 pacientů se stanovenými zakázanými antigeny podstoupilo...
|
|
|
Humorální rejekce po transplantaci ledviny a vyšetřování protilátek proti HLA a non-HLA antigenům.
Valhová, Šárka ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Mrázek, František (oponent)
Transplantace ledviny představuje nejlepší způsob léčby pacientů s terminálním ledvinným selháním, je spojena s delším přežitím nemocných a lepší kvalitou života než dlouhodobá dialýza. Současně však s sebou nese imunologická rizika vedoucí k odhojení štěpu. U pacientů po transplantaci orgánu je závažnou imunologickou komplikací humorální rejekce, která je nejčastěji spojena s výskytem protilátek specifických proti HLA antigenům, obzvláště proti neshodným HLA antigenům dárce orgánu. Protilátky mohou mít v některých případech specificitu proti antigenům exprimovaným na endoteliálních buňkách, ne na lymfocytech, například proti MICA, MICB, ICAM a zatím neidentifikovaným tkáňově specifickým antigenům. Humorální rejekce má výrazně horší prognózu pro transplantovanou ledvinu než celulární rejekce, a proto její včasná diagnostika má značný význam pro následnou volbu adekvátní léčby. Diagnostika humorální rejekce je založena jednak na bioptickém průkazu C4d depozitů v kapilárách transplantovaných ledvin a současně na laboratorním nálezu protilátek proti neshodným antigenům dárce (donor specifické protilátky, DSA). Cílem naší retrospektivní studie bylo přispět ke zlepšení diagnostiky akutní a chronické humorální rejekce u pacientů po transplantaci ledviny. Dále porovnat diagnostické hodnoty odlišných metodik pro...
|
host ::
RSS.